Vážený návštěvníku,
tato stránka funguje jako bezplatná právní poradna online. Přijímání otázek jsme však byli nuceni dočasně pozastavit.

TIP: Týká se Vaše otázka deregulace nájmů a problémů spojených se zvýšením nájmů? Kontaktujte deregulační poradnu - deregulacni@email.cz

Družstevní byt a SJM

6. února 2011 v 18:30 | Vaše právo

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jestli za níže uvedených podmínek spadá nemovitost do SJM. Jsou manželé, mají děti a žijí v nemovitosti, kterou měla žena již před uzavřením manželství. Jedná se o družstevní byt. Protože daný byt byl 2+1 a oni byli již 4 členové rodiny, rozhodli se požádat bytové družstvo o výměnu daného bytu za byt větší. Bytové družstvo vyhovělo a manželé se přestěhovali do většího bytu - podotýkám že výměna proběhla za trvání manželství. Po několika letech se manželství ale rozpadlo. Zajímá mě, jestli ta vyměněná (větší) nemovitost spadá do SJM, i když předešlá nemovitost patřila ženě ještě dříve, než poznala svého budoucího manžela??

Odpověď:

Dobrý den,

nejdříve bych rád upozornil, že hovoříte o družstevním bytě, a je tedy pojmově nemožné, aby nemovitost "patřila" ženě - tato žena může být max. vlastníkem členského podílu na družstvu a nájemkyní bytu. Záležitost, kterou popisujete, řeší § 703 odst. 2 občanského zákoníku, který si můžete dohledat na internetu. Plyne z něj, že pokud by manželé zůstali v bytě, který žena obývala ještě před svatbou, členský podíl na družstvu by patřil pouze ženě; tím, že manželé za trvání manželství uzavřeli novou nájemní smlouvu ohledně nového bytu, však manželům vznikl společný nájem bytu a tím bohužel i společné členství družstvu. Jinak řečeno, členský podíl na družstvu je součástí SJM.
 


Dědění

4. února 2011 v 19:26 | Vaše právo |  Občanské právo

Dobrý den.

Zemřel můj otec. S mojí matkou jsme jediní dědicové. Matka s otcem měli každý z jedné 1/2 dům. Otec měl účet. Matka k němu měla dispoziční právo. Organizoval jsem pohřeb a vše kolem po smrti. Matka zaplatila pohřeb a k tomu chtěla a také zaplatila hostinu + ... . Dohodli jsme se rozdělit dědictví dle zákona/bez dohody. Předpokládám tedy, že mně připadne 1/4 domu. Jaká část mně, prosím Vás, připadne ze zůstatku na účtu ke dni úmrtí. Jsem povinen zaplatit matce 1/2 nákladů na pohřeb nebo i na hostinu a další výdaje?


Odpověď:
Dobrý den,

pokud jste se rozhodli, že záležitost nebudete řešit dohodou, kterou by soud jen potvrdil (což je podle mého názoru to nejlepší řešení), vycházejte z toho, že byste si s matkou vzájemně měli nahradit polovinu účelně vynaložených nákladů spojených s pohřbem a poté by Vám měla každému připadnout polovina peněz. Vzájemné nároky můžete započítat a tím dojdete k celkové částce.

Bezdůvodné obohacení

21. prosince 2010 v 17:52 | Vaše právo
Dobrý den.Chtela bych se poradit jak postupovat,nebo zdali mam nejakou šanci.zila jsem s pritelem v jedne domacnosti cca 2 roky.ze vztahu pochazi syn.V dobe spoluziti jsme si koupily byt zapsany vlastnik je ale jen pritel.Ja sem financovala veskere poplatky za vyrizeni hypoteky a nakup materialu na opravu bytu.V byte sme jeste nebydleli,chteli sme tak ucinit po renovaci bytu.Pritel odemne odesel a penize mi nehodla vratit.Prosim pekne o radu co delat?

Odpověď:

Dobrý den,
>
> Vašemu příteli vzniklo bezdůvodné obohacení, které je Vám podle práva povinen
> navrátit. O vydání bezdůvodného obohacení jej můžete žalovat, abyste uspěla,
> musíte však být schopná prokázat, že jste mu opravdu peněžní prostředky dávala a
> že se nejednalo např. o dar. Pokud byste se jej rozhodla žalovat, doporučujeme
> vyhledat předtím právní pomoc.

Výpověď pro nadbytečnost

21. prosince 2010 v 17:38 | Vaše právo
Je možné, aby mi zaměstnanec řekl, že buď dostanu výpověď pro nadbytečnost, nebo musím uzavřít novou smlouvu ohledně nového druhu práce - tu ovšem na dobu určitou?

Odpověď:

Dobrý den,

výpověď pro nadbytečnost je možná jen tehdy, pokud pozice, na které pracujete, bude rušena, tedy na ni po Vašem odchodu nebude rekrutován jiný zaměstnanec. Pokud bude Vaše pozice zrušena, není Vám však zaměstnavatel povinen poskytnout jiné pracovní místo a může tedy poskytnutí nového místa podmínit podpisem smlouvy na dobu určitou. Pravděpodobnost, že by toto jednání bylo označeno za obcházení zákonných ustanovení, není vysoké.

Odpovědnost zaměstnance za škodu

21. prosince 2010 v 17:33 | Vaše právo |  Pracovní právo
Mohu jako zaměstnanec odpovídat za škodu, jestliže jsem servisní technik, nevěděl jsem si rady s určitým postupem, a tak jsem zatelefonoval na servisní linku výrobce a postupoval podle jejich rad (které se nakonec ukázaly nesprávnými)?

Odpověď:

Dobrý den,

odpovídáte pouze za zaviněnou škodu - můžete odpovídat pouze v případě, že by postup, který jste zvolil, byl v rozporu s pokyny Vašeho nadřízeného nebo byl zjevně nepřiměřený a nerozumní. Pokud jste postupoval tak, jak je u vás běžné, za škodu neodpovídáte. (Neodpovídáte tedy za nesprávný pokyn nadřízeného ani za chybu u výrobce, jestliže bylo legitimní jej o tuto radu požádat.)

Podmínky vyplácení bonusu

21. prosince 2010 v 17:28 | Vaše právo |  Pracovní právo
Dobrý den,

zaměstnavatel nutí své zaměstnance zřídit si účet u bankovní společnosti, se kterou má obchodní vazby. Na zřízení tohoto účtu navázal vyplácení nenárokové odměny (roční benefit).
Moje otázka zní, zda má na takový postup zaměstnavatel právo (jedná se o nenárokovou odměnu),
nebo se jedná o diskriminační opatření, protože výplata benefitu ztratila charakter roční odměny a stala
se de facto pouze "odměnou" za zřízení daného účtu, byť je její výše stanovena výkonnostně, tedy jako ohodnocení ročního pracovního výkonu toho kterého zaměstnance?

Odpověď:

Dobrý den,

zaměstnavatel je povinen se svými zaměstnanci zacházet rovným způsobem, tedy nesmí některé zaměstnance zvýhodňovat / znevýhodňovat z důvodů, které nejsou ospravedlnitelné. V popsaném případě je podle mého názoru tento princip porušen. Zaměstnavateli tak za toto jednání (pokud je prokazatelné) hrozí zejména pokuta ze strany oblastního inspektorátu práce, která může být vyměřena i v řádu statisíců.

Švagr marnotratník

21. prosince 2010 v 17:26 | Vaše právo |  Občanské právo

Obracím se na Vás s prosbou o radu, kam se máme obrátit a jaké máme možnosti v následující případě:

Můj švagr při své činnosti zpronevěřil peníze mé matky, která mu je svěřila jako finančnímu poradci. Zároveň moje sestra zjistila , že švagr nadělal dluhy o kterých ona neví a v katastru je za nezaplacený dluh z prodeje nemovitosti, která byla jeho dědictvím uvaleno omezení vlastnického práva na jejich dům, který je společným jměním.Máme podezření na neplacení pojištění atd.

Jak z této situace? Máme podežření na dušení poruchu, ale není v naší moci ho donutit k jakékoli činnosti.



Odpověď:

Dobrý den,

pokud Váš bratr trpí duševní poruchou, která jej činí neschopným rozeznat, jaké právní úkony činí, jsou takto uzavřené smlouvy neplatné. Nejrozumnější řešení by bylo, aby byl Váš bratr soudně zbaven způsobilosti k právním úkonům (nebo mu tato způsobilost byla omezena) a byl mu ustanoven opatrovník, který se o jeho záležitosti bude starat. Bohužel to, zda jsou dány důvody k zbavení svéprávnosti, spočívá na poměrně složitém posouzení a není možné Vám tedy poskytnout více informací takto obecně.

Výživné rozvedené manželce

21. prosince 2010 v 17:25 | Vaše právo |  Občanské právo

Vážená poradno,

Jsem důchodce. T.č. manželka podala návrh k soudu ve věci stanovení výživného na rovedenou manželku na dobu po rozvodu. Jsme v rozvodovém řízení.

Požaduje po mě, abych jí vyplácel výživné. Jelikož má současná situace, když zaplatítm byt, dále další poplatky za spoření, pojistky, strava atd..., tak mi zůstává malá částka a nejsem schopen ji ničím na výživu přispívat. Přesto manželka se odhodlala tuto věc řešit soudním návrhem.

Prosím, můžete mi sdělit, zda při příjmu , který mám a výše jej uvádím a při uvedených výdajích, které rovněž zde popisuji, zda má manželka šanci či nárok, že by jí soudně bylo výživné přiznáno a já bych byl povinnen jí toto výživné platit.


Odpověď:

Vážený pane,

doporučujeme Vám k nastudování následující ustanovení zákona o rodině, které se týkají výživného mezi rozvedenými manžely:

§ 92
(1) Rozvedený manžel, který není schopen sám se živit, může žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Nedohodnou-li se, rozhodne soud o výživném na návrh některého z nich.

(2) Tato povinnost předchází vyživovací povinnosti dětí vůči rodičům.

§ 93

(1) Soud může rozvedenému manželovi, který se porušením manželských povinností na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, přiznat proti jeho bývalému manželovi výživné ve stejném rozsahu, jako je vyživovací povinnost mezi manžely podle § 91 odst. 2.

(2) Výživné podle odstavce 1 lze přiznat nejdéle na dobu tří let od rozvodu.

§ 94

(1) Právo na výživné zanikne, jestliže oprávněný manžel uzavře nové manželství nebo povinný manžel zemře.

(2) Právo na výživné zanikne též poskytnutím jednorázové částky na základě písemné smlouvy.

Až bude soud rozhodovat o návrhu Vaší manželky, musí se řídit podle těchto ustanovení.

To znamená, že při rozhodování musí zohlednit toto:
- zda Vaše manželka není schopna se uživit sama případně zda jste zavinil rozvod - pokud ani jedna z těchto variant není dána, nemůžete být povinen výživné platit
- jaké jsou Vaše majetkové poměry a schopnosti a možnosti se uživit. Stanovené výživné musí reflektovat Váš finanční stav, pokud tedy máte být povinen hradit manželce výživné, musíte být stále schopen uživit sebe.

Bohužel soudní rozhodnutí se vždy odvíjí od posouzení konkrétních okolností jednotlivého případu a nemůžeme tedy předvídat, jak soud rozhodne.

Pronajímatel prodává byt

21. prosince 2010 v 17:23 | Vaše právo |  Občanské právo

Dobrý den,
bydlím v obecním domě a mám smlouvu na dobu určitou (do ledna 2011) a obec mi nyní smlouvu bude prodlužovat. Včera mi přišel dopis, že dům bude v r. 2012 nabídnut k prodeji do soukromého vlastnictví. Chtěla bych se tedy zeptat, jestli má obec povinnost mi najít jiný byt, až se tento prodá, když mám smlouvu pouze na dobu neurčitou.

Odpověď:

Dobrý den,

pokud se změní majitel Vašeho bytu, není tím dotčena platnost Vaší nájemní smlouvy - do této smlouvy pouze nastoupí nový účastník - nový majitel bytu - jakožto pronajímatel.

Dědění

7. listopadu 2010 v 12:47 | Vaše právo |  Občanské právo

Vyřizuji dědické řízení za svou maminku, které v závěti zemřelý bratr odkázal celou nemovitost - dům se zahradou, který byl v jeho výlučném vlastnictví. Své manželce bratr v závěti odkázal všechen movity majetek.
Vzhledem k tomu, že bychom tento dům, který je předmětem závěti chtěly prodat, obracím se na Vás s dotazem, co s manželkou zesnulého bratra, která v tomto domě bydlí spolu se svým synem (syn není zesnulého bratra)?

Odpověď:

Pokud manželka zesnulého bratra v domě bydlela pouze se souhlasem zesnulého bratra, tj. neměla podepsanou nájemní smlouvu apod., a zenulý bratr již vlastníkem domu není, nemá manželka k domu žádné užívací právo a pokud si Vaše maminka nebude přát, aby manželka bratra v domě bydlela, je manželka povinna dům vyklidit. Pokud má v domě trvalé bydliště, je Vaše maminka oprávněna požádat na městském úřadě o to, aby jí bylo trvalé bydliště v domě zrušeno.

Vyživovací povinnost manželů před rozvodem

7. listopadu 2010 v 12:36 | Vaše právo |  Občanské právo
S manželem jsem se rozhodla po 13 letech společného života rozejít. Máme 3 děti, z toho nejstarší dcera je z mého první manželství. Žili jsme v domě, který jsme koupili v době manželství. Jelikož jsem se rozhodla naše spory řešit, chtěla jsem se s dětmi odstěhovat do podnájmu, nakonec ustoupil manžel a odstěhoval se ze společné domácnosti on.ˇV současné době žije v pronajatém bytě, mě řekl, abych zařídila prodej domu, o částku se rozdělíme. Od doby, kdy se odstěhoval mi odmítá přispívat na naše dvě společné nezletilé děti, platit polovinu půjčky, kterou jsme si brali v době manželství. O rozvod zatím žádat nechce, až po prodeji domu, což je záležitost, která se může táhnout dlouhou dobu. Jak mám postupovat, abych od něj dostávala alespoň nějaké výživné na děti, ze svého platu nás neuživím. On argumentuje tím, že jsem ho vyhnala, takže mě musí finančně potrestat. Existuje nějaké východisko?

Odpověď:

Nejen rozvedení, ale i stávající manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost. Oba manželé by měli přispívat na vedení domácnosti, v níž žijí děti, mírou, která odpovídá jejich finančním a dalším možnostem. (Rovněž tak i půjčka, kterou si manželé společně vezmou v průběhu manželství, spadá do společného jmění manželů a k jejímu splácení jsou zavázáni oba manželé.) Podle § 91 zákona o rodině, neplní-li jeden z manželů tuto povinnost, určí soud na návrh některého z nich její rozsah, přičemž přihlédne k péči o společnou domácnost. Rozsah vyživovací povinnosti stanoví tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná. Posouzení Vaší šance na přiznání výživného tak bude spočívat i na tom, na jaké hmotné úrovni žijete Vy a na jaké hmotné úrovni žije Váš manžel. Pokud se situace nemá tak, že by odstěhování do pronájmu Vašeho manžela zcela finančně vyčerpalo, máte rozhodně šanci. Bránit se můžete podáním žaloby u okresního / v Praze obvodního soudu v místě bydliště Vašeho muže. V žalobě vylíčíte, co se stalo, zdůvodníte, proč byste měla mít nárok na výživné, a konkrétně navrhnete, jak by soud měl rozhodnout ("Navrhuji vydání výše uvedeného rozsudku: Žalovaný je povinen žalobkyni platit výživné ve výši X Kč měsíčně, splatné vždy n.tého dne v měsíci k rukám žalobkyně"). V řízení nepůjde o žádné právní finesy, ale spíš o doložení a posouzení skutkového stavu, proto myslím, že není nutné si pro řízení najímat právníka.

Okamžité zrušení pracovního poměru

7. listopadu 2010 v 12:21 | Vaše právo |  Pracovní právo
Od 20. května 2010 jsem nastoupil k firmě (a.s.) na dobu určitou (smlouva bez zkušební doby, jelikož jsem se vrátil ke stejné firmě, kde jsem již do konce roku 2009 pracoval) do 31.8.2010. Poté mi byla smlouva prodloužena dodatkem na dobu určitou do 31.12.2010.
Od června jsem však dostal výplatu 3 x po 15 dnech po termínu výplaty. Chci se zeptat, zda mohu odejít z tohoto důvodu ihned
(jako u smlouvy na dobu neurčitou) , zda tato možnost platí i pro rok 2011, kdybych se rozhodl odejít až příští rok a zda mám také nárok na 3 měsíční odstupné.

Odpověď:

Možnosti výpovědi resp. okamžitého skončení pracovního poměru, jak jste si je asi našel v §§ 50-56 zákoníku práce, se vztahují jak na pracovní poměr na dobu určitou, tak i na dobu neurčitou, a ani v roce 2011 se v tom neplánuje žádná změna. Podle soudní praxe, pokud je naplněn důvod pro okamžité skončení pracovního poměru, který spočívá v nezaplacení mzdy ani po 15 dnech, zaměstnavatel však později mzdu zaplatí, může zaměstnanec pracovní poměr ukončit ještě v přiměřené době potom, co zjistí, že zaměstnavatel svou povinnost (nakonec) splnil. Je však ale otázkou, jestli by soud v případě sporu uznal za platné okamžité zrušení pracovního poměru, které byste uplatnil např. rok poté, co k pozdní výplatě došlo, přičemž další výplaty by Vám už chodily však - asi cítíte stejně jako já, že už by to trochu zavánělo zneužíváním tohoto institutu. Jinak v každém případě, kdy pracovní poměr tímto způsobem právoplatně ukončíte, máte nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku.

Dědění po druhovi

7. listopadu 2010 v 12:19 | Vaše právo |  Občanské právo
Dobrý den,před měsícem náhle zemřel můj přítel se kterým jsem od jara 2007 žila v jeho domě na vesnici a vykonávala všechny domácí práce jako "manželka" a přispívala na náklady na bydlení,nemám na to žádný doklad, ani jsem u něho neměla trvalé bydliště. Pohřeb jsem obstarávala já, mám i klíče od domu.Byl bezdětný,má jen dva bratry. Kdo po něm bude dědit?

Pokud se týká vypořádání majetku Vašeho přítele, případají v úvahu následující možnosti:
1. Váš přítel ohledně svého majetku pořídil platnou závěť. Ta může být uložena buď u notáře, nebo může být objevena někde v jeho pozůstalosti. V takovém případě bude dědit ten, kdo je uveden v závěti.
2. Závěť nebyla pořízena. Potom by se měla (za předpokladu, že Váš přítel neměl manželku, neměl děti a nežili už jeho rodiče) jeho pozůstalost rovnými díly rozdělit mezi oba bratry a Vás (všichni spadáte do třetí dědické skupiny dle § 475 občanského zákoníku, viz http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast7.aspx). Předpokladem pro Vaše dědění je to, že jste spolu alespoň rok před přítelovou smrtí žili a pečovali o společnou domácnost, případně že jste byla odkázána na jeho podporu. To, že jste v přítelově bytě neměla trvalé bydliště, není rozhodné - podle zákona není Vaší povinností mít trvalé bydliště tam, kde se doopravdy zdržujete. Je možné, že bratři Vašeho přítele se budou snažit tuto skutečnost popřít, potom bude nutné, abyste pro své tvrzení získala důkazy (svědectví, dopisy, které Vám k příteli chodily, ale i skutečnost že máte od domu klíče atd.)

Svědci

7. listopadu 2010 v 12:16 | Vaše právo |  Procesní právo
Potřebuji svědky pro soudní spor, který vedu. Sousedi mi řekli, že mi žádné prohlášení o tom, co potřebuji dosvědčit, nepodepíší. Svědčit jsou ochotní jen mí přátelé a příbuzní. Jak mohu postupovat?

Odpověď:

Pokud by došlo na soudní spor o tom, bylo by Vaším úkolem označit svědky, kteří o záležitosti něco vědí. Tito svědci by byli předvoláni (tj. museli by se dostavit, jinak by jim hrozila pokuta) a soudce by je před zahájením výpovědi upozornil, že pokud budou tvrdit nepravdivé skutečnosti, hrozí jim za to trestní stíhání. Tyto okolnosti by minimálně některé ze sousedů apod. mohly přivést k tomu, aby říkali pravdu.

Jinak jako svědka můžete navrhnout úplně kohokoliv, včetně lidí, kteří jsou zcela evidentně na vaší straně. Povinností soudu ale je posoudit, do jaké míry je ten který svědek schopný nezávisle a pravdivě vypovídat a do jaké míry může být ovlivněn svým vztahem k Vám, proto je možné, že by výpovědi Vašich příbuzných a blízkých přátel mohly mít nižší hodnotu než výpovědi jiných osob. Naopak ale i Vy můžete prohlásit, že svědkové, kteří svědčí proti Vám, jsou proti Vám zaujatí a proto jejich výpověď nemá význam...

Dědí nevlastní děti?

24. září 2010 v 20:39 | Vaše právo |  Občanské právo
Dobrý den, moje matka se před padesáti roky provdala za muže,který měl z prvního manželství dvě děti, spolu měli další dítě, otec zemřel před dvaceti roky, matka se již s manželovýmy dětmi nastýká a neudržuje žádný kontakt. Chci se zeptat, kdo by dědil po matce v případě její smrti.

Odpověď:

Dobrý den,

podle zákona budete po matce dědit Vy jako její dcera spolu s případnými jejími dalšími dětmi. Není však vyloučeno, že Vaše matka o svém majetku pořídí závěť s odlišným obsahem - jako její dítě však máte nárok na 50% Vašeho zákonného dědického podílu. Pokud se ptáte kvůli jejím nevlastním dětem, pak ty dědit nebudou (pokud je neustanoví jako své dědice v závěti).

Zaručená mzda

24. září 2010 v 20:38 | Vaše právo |  Pracovní právo

Dobrý den,

měl bych dotaz: manželka pracuje na plný jednosměnný úvazek v jedné firmě. Pracuje jako "parťák směny" tzn. rozdělování a koordinace práce. Pobírá za to hodinovou mzdu 54 Kč. Dočetl jsem se, dle "NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy....." existuje tzv. zaručená mzda pro jednotlivé skupiny prací. Dle mého názoru pozice parťáka spadá minimálně pod skupinu č. 3, kde je zaručená mzda 58,60 Kč. Prosím o potvrzení mé domněnky a pokud je správná, jaké máme možnosti se této zaručené mzdy u zaměstnavatele domoci. Když si totiž zažádala o zvýšení hodinové sazby, tak se jí zástupci firmy skoro vysmáli.

Odpověď:

Dobrý den,

do jaké skupiny prací patří práce Vaší ženy, si na základě poskytnutých informací netroufám odhadnout. Orgánem, který je oprávněný kontrolovat dodržování předpisů o minimální/zaručené mzdě a případně ukládat pokuty za jeho nedodržování, je inspekce práce. Doporučuji se proto obrátit na oblastní inspektorát inspekce práce, případně na jejich telefonickou linku, kde zaměstnancům poskytují bezplatné informace, a požádat je o posouzení na základě bližších informací, do jaké skupiny práce Vaší manželky spadá.

Pokud by se Vaše hypotéza potvrdila, má Vaše žena jednak nárok na doplatek až do výše zaručené mzdy, a to i zpětně (nárok ovšem již není vymahatelný u mzdy splatné před více než 3 roky). Tento nárok na doplatek je případně vymahatelný soudně. Dále se může obrátit na již jednou zmíněný inspektorát práce, který může zaměstnavateli za porušování pracovněprávních předpisů udělit pokutu, a to až v řádu statisíců. Pokud budou zástupci firmy postaveni před tyto skutečnosti, věřím, že smích je přejde.

Promlčecí lhůta

24. září 2010 v 20:37 | Vaše právo |  Občanské právo
Dobrý den,prosím Vás o radu.V březnu 2008 jsem u soudu zaplatila za svého přítele žalovanou částku 42 000Kč (alimenty).To byla v té době podmínka k propuštění z vazby.Nyní jsme se rozešli a dobrovolně mi tyto peníze nezaplatí.Mám šanci tyto peníze od něj získat zpět a jakým postupem?Nehrozí již konec promlčecí doby?Děkuji s pozdravem hezkého dne.

Odpověď:

Dobrý den,

vycházím z toho, že jste se v březnu 2008 s Vaším bývalým domluvila, že mu peníze půjčíte. Tuto půjčku Vám Váš bývalý musí vrátit ve smluvené době, a pokud jste si žádnou dobu nesmluvili, tak na Vaši žádost. Ode dne, kdy Vám byl povinen dlužnou částku vrátit, začíná běžet tříletá promlčecí lhůta, po jejímž uplynutí již Vaše právo téměř nebude vymahatelné.
Pokud Vám Váš bývalý přítel nezaplatí dobrovolně, můžete se bránit podáním žaloby na zaplacení částky u okresního/obecního soudu v místě jeho bydliště. Bude se však pravděpodobně bránit tím, že (i) peníze nikdy neobdržel, nebo (ii) se jednalo o dar a nikoliv půjčku. Buďte připravená na to, že své tvrzení budete muset nějakým způsobem doložit (při absenci písemné smlouvy může pomoct výpověď svědka, doklad o převodu peněz z účtu na účet apod.).

Odstupné

24. září 2010 v 20:35 | Vaše právo |  Pracovní právo
Bohužel jsem byla vyhozena z práce. Pod pohružkou jsem byla donucena podepsat dohodu, o tom, že výpověď příjímám. Chtěla bych se zeptat, zda i v tomto případě mám nějaký nárok na odstupné.

Odpověď:

Dobrý den,

chce-li zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr dohodou, může zaměstnanci nabídnout, že mu poskytne mimořádné odstupné. Tato dohoda by však měla být uvedena přímo v textu dohody. Pokud jste se se zaměstnavatelem na poskytnutí odstupného nedomluvila, máte na ně nárok pouze v případě, že (a) důvodem k skončení pracovního poměru byly Vaše zdravotní problémy vzniklé v souvislosti s vykonávanou prací, nebo (b) důvodem k skončení pracovního poměru bylo zrušení Vaší pracovní pozice. V jiném případě nárok na odstupné nemáte. Rád bych ale připomněl, že máte nárok na proplacení náhrady mzdy za nevybranou dovolenou.

Trvalé bydliště

24. září 2010 v 20:34 | Vaše právo


Synova přítelkyně by byla ráda, kdyby jí syn napsal trvalý pobyt v jeho bytě.
Zajímalo by nás, kdyby jeden nebo druhý ztratili zaměstnání, jaké povinnosti vůči druhému by pro ně z toho vyplývaly.
Máme na mysli hlavně vyživovací povinnost a nárok na sociální dávky, protože si myslíme, že budou posuzováni jako osoby ve společné domácnosti.
Mockrát Vám děkuji za odpovědi.

Odpověď:

Pokud se týká trvalého bydliště, je to spíš administrativní údaj, podle kterého se řídí např. soudní příslušnost, neplynou z něj ale žádná práva k nemovitosti, ve které máme trvalé bydliště zapsané, ani k ostatním osobám, které s námi bydlí. Vaše obavy ze vzniku vyživovací povinnosti apod. tedy nejsou v souvislosti s ohlášením trvalého bydliště aktuální.

Dědění osobou ve společné domácnosti

24. září 2010 v 20:33 | Vaše právo |  Občanské právo

Dobrý den, prosím poraďte.
Před nedávnem jsme odkoupili práva a povinnosti na družstevní byt. Nájemní smlouvu jsme nechali napsat na syna.
Tuto koupi jsme financovali našimi úsporami ze stavebního spoření a úvěry ze stavebního spoření.
Smlouvy byly dvě. Jedna na manžela, druhá na syna. Doposud všechny finanční prostředky na těchto smlouvách byly naše.
Nyní si bude jeden úvěr splácet syn.
Tohoto rozhodnutí, aby byt patřil synovi nelitujeme, ale nyní jsem se dozvěděla, že v případě, že by se se synem něco stalo, tak by po něm mohla dědit jeho přítelkyně, která s ním bude v tomto bytě bydlet a na financování koupi bytu nedala ani korunu.
Je to prosím pravda, že může partner bydlící 1 rok ve společné domácnosti dědit?
O tom, že by mohla nastat skutečnost dědění nás vůbec nenapadla a tak jsme tuto věc neprobírali.
Řešili jsme jen jak by se to řešilo v případě rozchodu těchto dvou mladých lidí.

Odpověď:

Dobrý den,

máte pravdu, že pokud by přítelkyně nejméně rok žila ve společné domácnosti s Vaším synem, ocitla by se dle § 474 občanského zákoníku ve stejné dědické skupině jako Vy - jeho rodiče. Tak tomu ale bude jen v případě, že Váš syn ohledně svého majetku nesepíše závěť. Závěť, která obsahuje rozhodnutí zůstavitele o tom, komu by měl připadnout jeho majetek po jeho smrti, může zahrnout všechen jeho majetek, může však být sepsána jen ohledně bytu. Může v ní tedy například být uvedeno, že po synově smrti by byt připadl Vám. Závěť je přitom možné sepsat písemně, nebo v podobě notářského zápisu.

Další články


Kam dál